Ošetření fascií

Obecně o fascii

V těle existuje rozsáhlý systém blan a přepážek, které jsou vytvořeny z pevné tkáně a jejich role je mechanická i ochranná. Fascie (povázky) známe třeba i z kuchyně; jsou to ony blanky na povrchu masa. Fascie se vyskytují na různých místech těla, kde se i různě nazývají, jejich role je ale podobná – chránit povrch různých orgánů, propojovat části těla nebo naopak některé větší prostory rozdělovat, přenášet mechanické síly. Najdeme je na povrchu svalů, kostí, vnitřních orgánů, cév a nervů, přecházejí do kloubů, vazů, fascii velmi blízké jsou i obaly mozku a míchy, podkožní fascie… Je vidět, že fascie jsou v těle skutečně všudypřítomné a roli takto rozsáhlého systému nelze podceňovat.

Fascie reagují i na poranění nebo zánět: jakoby se k sobě přilepí. Tyto fixace jednak omezují pohyblivost orgánů a také působí dráždění.

Útrobní fascie a viscerální manipulace

Fascie obsahují vazivová vlákna trojího druhu: kolagenní (dávají pevnost a tuhost), elastická (poskytují pružnost) a hladká svalová (umožňují pomalý stah při podráždění). Ty se podílejí na výsledných vlastnostech fascie. Jsou vpodstatě tři systémy fascií, které mají různou pevnost. Nejtužší je tvrdá plena mozkomíšní, o něco méně pevné ale stále dost tuhé jsou útrobní orgánové fascie  a nejméně pevné jsou fascie svalové a podkožní. Od tuhosti se odvíjí i důležitost poruchy, která je lokalizována na dané fascii.

Role adhezí a léčba

Fascie reagují i na poranění nebo zánět: jakoby se k sobě přilepí. Jejich spojení může být různě pevné – od pouhého nařasení a zpevnění až k vytvořením jizvy. Tyto fixace jednak omezují pohyblivost orgánů a také působí dráždění. Útrobní vrstva fascie je bez receptorů bolesti a mozek často pak bolest lokalizuje do jiného místa, zpravidla to bývá úroveň kloubů a svalů. Taková přenesená bolest není efektivně léčitelná v místě, kde ji vnímáme, protože tam prostě tam prostě nemá svoji příčinu; pokud se o to snažíme, bolesti se vracejí.

Ošetření fascií

Pracujeme s jinými strukturami, než jsou svaly, kterým poroučíme vůlí. Proto je ošetření mozkomíšní a útrobní fascie pasivní a čistě pro fascie neexistuje cvičení. V různých polohách ale nejčastěji vleže se snažíme proniknout k úponům nebo povrchu různých orgánů a tam pomalým protažením uvolnit cílovou fascii. Je nutné velmi přesně dávkovat mechanickou sílu – při malé se fascie neuvolní, při příliš velké nebo rychlém provedení se stáhne a také neuvolní.

Často kladené dotazy

Fascie (povázky) jsou blanky různé tloušťky a pevnosti, které procházejí celým tělem a vytvářejí složitou síť obalující nervy, svaly, vnitřní orgány včetně mozku a provázejí i nervy a cévy. Mají více funkcí a jedna z nich je mechanická: ochrana vnitřních orgánů a jakási „druhá kostra“, elastické vnitřní zpevnění těla.

CST terapeut se snaží nalézt lokality, kde je fascie ztuhlá, a tam ji uvolnit. Na samotnou fascii je nutné působit velmi pomalu a malým tlakem, protože jinak se může stáhnout ještě více. Proto je pro praktiky moderní medicíny skoro „neviditelná“, protože praxe CST nezřídka vyžaduje pracovat velmi malým tlakem na jednom místě i déle než 5 minut – tak odlišné od uspěchané léčebné praxe. Po uvolnění fascie se snížením jejího tahu pravděpodobně snižuje úroveň dráždění receptorů pro polohocit a pohybocit (propriocepce), které jsou uloženy ve vazivové tkáni. U vnitřních orgánů je to obdobné (interocepce).

Nikoliv. Cvičení je aktivní pohyb prováděný příčně pruhovanými svaly, které řídíme vědomými pokyny. Fascie není řízena vůlí. Není aktivní, je reaktivní a odpovídá na procesy. Doporučení po CST terapii se týkají spíše životosprávy na nejbližší dny: obecně dopřát si odpočinek, volnější dieta a dostatek nezatěžujících tekutin.

Obecně záleží na délce trvání potíží a jejich závažnosti. Jiné je akutní ošetření dosud zdravého s bolestí šíje a jiné u člověka s následky mozkové mrtvice. Avšak málokdy se problém vyřeší za méně než 4-6 sezení.

Přirozeně mají k CST blízko profese zabývající se pohybem. U nás nejčastěji fyzioterapeuti, v zahraničí speciální profese osteopatů. Fyzioterapie pracuje se svaly, klouby a řízením pohybu – cvičením, držením těla, pohybovými návyky. Fascií se dotýká nepřímo a spíše těch povrchových. Svaly jsou ve srovnání s fascií dynamičtější a nemají tolik nosnou /ohraničující / ochrannou funkci. CST ovlivňuje primárně fascii. Uvolňuje ji a umožňuje volný primární pohyb. Fasciové restrikce mohou být důvodem opakujících se bolestí pohybového systému, stále na tomtéž místě, bez dostatečného efektu standardní léčby včetně fyzioterapie.

Ne zcela. Fascie vykonává jakýsi rytmický pohyb podobný dýchání. Snad je to přenesení změn tlaku mozkomíšního moku při jeho tvorbě v mozkových komorách přes membrány dále do těla. Rovněž se může stahovat, aby chránila tělo před šířením infekce nebo orgány před mechanickým poškozením.

Pacient je relaxovaný, vleže většinou na zádech, v lehkém netáhnoucím oděvu. Často se dostane do stavu hluboké relaxace. Při ošetření viscerální manipulací je někdy třeba zaujmout i jinou polohu a pracovat přímo na kůži. Také při viscerální manipulaci bývají pacienti většinou méně relaxováni než při kraniosakrálním ošetření. Ve své práci kombinuji prvky CST a VM.